..Wait for it!..

Chůva | 1. kapitola

12. ledna 2016 v 17:20 | ~ 엘린 | Ellin~ |  Chůva


| Normal life | Slash | Kapitolovka - 1. | VIXX | NEO | 1 022slov ||

~~~
K téhle kapitolovce mám menší citový vztah ^w^ Hráli jsme podobný příběh skrze postavy na RPG a
proto jsem se rozhodla ho upravit a stylizovat do povídky. Doufám, že se vám bude líbit stejně jako mě. Enjoy!
~~~



Bylo opět pozdě večer, což znamenalo, že v parku chvílemi neviděl na krok, procházel se sám a mohl tak urovnat své myšlenky. I když se sebevíc snažil nemyslet na to, co se stalo, každá odchylka neměla v tomhle případě váhu a jeho nálada klesala. Zabořil ruce do kapes a bradu schoval do mikiny. Zíral nepřítomně na chodník a pomalými kroky se posouval dál. Tuhle cestu už znal nazpaměť. Prošel tudy nejméně desetkrát za den. Neodbočoval, pokračoval stále rovně. Dnešní jeho pozdní vycházka ale nebyla jen tak. Potřeboval si doplnit zásoby ramenu přes to, že neměl hlad. Jednou, až ho dostane, tak by bylo dobré mít po ruce instantní nudle. Pochyboval, že by se mu zachtělo vařit. S povzdechem z kapsy začal vytahovat mobil, aby přerušil ticho prokládané jeho vlastními kroky a možná na chvilku úplně vypnul. Ale dříve, než si dal sluchátka do uší a najel do seznamu, byl donucen se zastavit kvůli postavě, která se postavila přímo naproti němu.

Jak je možné, že neslyšel kroky? Musel tedy jít zcela identicky s ním. "Ty jsi Hakyeon, že?" Nechtěl osobě věnovat pozornost a pouze donutit své tělo k obchůzce, ale jakmile uslyšel své jméno, zvedl pohled od bot postavy a zahleděl se jí do tváře. Štěstí mu hrálo do karet, protože se umělé světlo od lampy zrovna lámalo na jeho tvář. Ale i tak osobu neznal. Udělal krok vpřed a pohled odvrátil. Plánoval odejít. Však co jiného by měl dělat, když osobu nezná a bylo mu absolutně jedno, že on jeho nejspíše ano podle jména? Ale kluk před ním pokračoval v konverzaci, když si všiml, že se rozhodl ho ignorovat a odejít beze slova a potvrzení, že se neplete. "Měl jsem se tady sejít s kamarádem, aby mě tu trochu provedl, protože se v téhle čtvrti ještě tolik nevyznám, ale nepřišel. Neukážeš mi to tady ty?"

Hakyeon se ale znovu odebral na odchod, tentokrát už si sluchátka nasazoval do uší. Nebyl zrovna v náladě, aby pobíhal kolem a poukazoval na architekturu, či stánky s ponožkami navíc s člověkem, kterého nezná. Možná že to byl stalker, či úchyl. Rozešel se a ani nepostřehl otrávený povzdech druhého kluka. "Ravi se nezmínil, že jsi i paličatý." Jeho tělo zkamenělo a znovu zastavil. Už jen z toho jména mu naskočila husina. Říkal právě Ravi? Co s ním má společného. Možná, že to právě on je ten zmiňovaný kamarád, co se nedostavil.

"Fajn, teď když mám tvou pozornost zpátky, můžeš mě tady provést?" Uchechtnutí tmavovlasého mu drnčelo v uších ještě několik vteřin potom. Otočil se čelem k němu a vytáhl si sluchátka. Jeho pozornost si získal, ale ne na dlouho. Ignoroval fakt, že z něj chce mít průvodce, zajímalo ho pouze jedno. "Co jseš zač? Odkud znáš mé jméno, odkud znáš Raviho a co po mě chceš?" Vychrlil ze sebe rychle jako sopka prskající lávu a hleděl na něj. "Ty umíš mluvit?" Zasmál se o něco vyšší kluk. "Ugh." Vydal ze sebe pouze Hakyeon a tentokrát chtěl odejít a neotáčet se. Utéct, co nejrychleji to půjde, aby už nemusel dýchat stejný vzduch jako tenhle podivín. Jenže to nevypadalo, že ho nechá odejít tak rychle. Z nějakého záhadného důvodu se snažil s ním navázat konverzaci. Přerušit jeho klid a otravovat ho. "Ravi…je vážně idiot." Ušklíbl se a přejel si dlaní po zátylku. Jeho postoj se rázem změnil. Ze začátku to vypadalo, jako by se doopravdy pouze ztratil, ale momentálně měl na tváři vyrytou nepříjemnou škodolibost. To nebyla odpověď, kterou starší očekával. Ztrácel trpělivost. Vždycky býval nejtrpělivější z celé rodiny a bylo to pro něj přínosem, ale jak má se má držet na uzdě, když před ním stojí někdo takovýhle a dovádí ho k šílenství už jen tím, že na něj mluví.

"Prostě pláchnul, co? A navíc na tvoje narozeniny." Hakyeon zaťal dlaň v pěst a pevně zaskřípal zuby. Nemohl dál snést jeho povyšování. Sledoval ho, oslovil a to jen proto, aby mu mohl házet klacky pod nohy? Začínal být vytočený. "Říkával, že jsi otravná chobotnice, co se kolem něj vždycky obmotá." Tohle byla pro Hakyeona poslední kapka. Ano Ravi o něm říkal, že je chobotnice a to proto, že když ho objal, tak pevně a obmotal kolem něj nohy i ruce. Udělal pár kroků oproti mladšímu a natáhl mu pěstí do obličeje. Nečekal to, takže se nevyhnul a spadl na zadek. "Říkal taky, že se umím prát?!" Vyjekl Hakyeon s nervy na dranc a chytl ho za límec. Mladší na něj pouze udiveně zíral. Vypadalo to, že od téhle chvíle viděl Hakyeona zase z jiné stránky. "Máš kuráž." Pousmál se až vtíravě. "Ztrať se blbče." Zavrčel starší a pustil ho. Neznámý sice neodpověděl na jeho otázky, ale i bez odpovědí přežije. Mohl tušit, že brzy mu překříží cestu někdo, kdo si z něj a jeho trápení bude utahovat. A čím dříve, tím lépe. Vypořádá se s tím alespoň rychleji.

"Aish…dobře." Popotáhl mladší, zatímco se sbíral ze země. Přejel si prstem pod nosem, aby zjistil, zda mu neteče krev. Pro jeho štěstí mu krev nesršela. "Na všechno ti odpovím. Ale jen, když se mnou půjdeš." Dodal. Jeho určování podmínek se staršímu ani zdaleka nezamlouvalo. Kdo si vůbec myslí, že je, aby mu diktoval, co má dělat. Ani se neznají. "Hej!" Zvýšil hlas, protože starší toho měl dost a opakovaně se snažil odejít. Nechápal, proč se tak usilovně snaží být s ním, protože on by nejradši naskočil do vlaku a zmizel kamsi do Německa, když už přibírají ty imigranty. Setřásl ze sebe jeho dlaň, kterou ucítil během chvilky na rameni a s mírně zamračeným výrazem na něj otočil hlavu, avšak nezastavoval. Doufal, že to pronásledování brzy vzdá. "Jsem Taekwoon. Ale říká se mi Leo." Mladší se snažil napravit hned svou první chybu v představování.


"Hádám, že já se představovat nemusím." Zatrousil nepříjemně Hakyeon, aby poukázal na fakt, že je stalker. "Nemusíš, vím, jak se jmenuješ." Uchechtl se Leo a kráčel vedle něj. Znervózňovalo ho to. Necítil se v jeho přítomnosti dobře a přál by si, aby zmizel. Udržoval si odstup alespoň na dosah paže. "Když ti to tu ukážu, přestaneš mě pronásledovat a půjdeš prostě…pryč?" Pohlédl na mladšího a ten pouze mlčky přikývl. Povzdechl si a protočil oči v sloup. "Platí."

Taakže~
Když jsem četla v prologu komentář AWIT•ER, měla jsem sto chutí na něj odepsat a schválně píchnout do hnízda stylem "A co když je řeč o někom jiném?" Ale vytrvala jsem! :D A odhaluji až teď, že bývalý Hakyeona není Leo, ale Ravi.
Kdo teda je Leo? Hm hm hmmm~
Doufám, že se vám první kapitola líbila, tak jako jsem si užila psaní já, protože jak už jsem říkala, mám k příběhu citovou vazbu c:
 


Komentáře

1 Hatachi | Web | 13. ledna 2016 v 17:45 | Reagovat

Zajímal by mě důvod Raviho útěku. A co má s Ravim společného Leo, že o Hakyenovi toho tolik ví.
A Ravi by měl dostat pěstí, že si pouští hubu na špacír...
Nicméně jsem zvědavá, co bude dál...

2 AWIT•ER | Web | 13. ledna 2016 v 20:56 | Reagovat

Ok, Ravi mě vážně nenapadl.. :D Já nad tim dobu sedim a přemejšlim, jestli je ten ex Leo nebo Hakyeon a pak zjistim, že a ani jeden, však faaajn :D Ale ano, takhle se mi to líbí víc než aby to bylo něco na styl, že se rozešli a pak si ten jeden uvědomí, že udělal životní chybu a celá povídka by byla o tom, jak se ho snaží dostat zpátky atd atd :D (a teď to tak opravdu bude a povídka se změní z Neo na Navi, hahah)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama