..Wait for it!..

Chůva | 2. kapitola

12. ledna 2016 v 18:09 | ~ 엘린 | Ellin~ |  Chůva

| Normal life | Slash | Kapitolovka - 2. | VIXX | NEO | 968 slov ||
~~~
Druhý dílec . Enjoy!
~~~


"Posaď se." Pobídl Leo staršího, když se dostali k volnému stolu v restauraci. "Říkal jsi, že chceš jen ukázat tuhle část města." Posadil se a ani se neobtěžoval sundat bundu. Nepočítal s tím, že tady bude dlouho. Vcelku by se mu hodilo, kdyby mu bratr zavolal, že má přijít domů. Ale bůh ví, kde on teď lítá. Nikdy nebyl dobrý lhář a neměl lhaní v lásce, ale pokud to s ním už nebude moct vydržet, s něčím přijde. "To ano, ale s prázdným žaludkem to nepůjde, ne?" "Nemám hlad." Odbyl ho hned Hakyeon a sledoval lidi kolem. "Něco si dej, platím. Ravi říkal, že jsi jedlík. A že jídlem si tě skoro každý získá." Zasmál se a popadl jídelní lístek. Něco pravdy na tom bylo. Dříve dokázal spořádat tunu jídla. "Vypadám tak jednoduše?" Ohradil se starší. Ne, že by si ho každý dokázal získat kouskem chleba. "A vůbec…přestaň už o něm mluvit, nebo se zvedám a naše dohoda odchází se mnou." Nelíbilo se mu, že ve skoro každé druhé větě, co z něj vypadla, zmínil jméno jeho bývalého. Akorát mu tím přitěžoval.

Nereagoval, když cosi šeptal servírce. Bylo mu fuk, zda si s ní domlouval rande anebo se ptal, v kolik zavírají, aby naplánoval jeho vraždu a s klidem odešel beze svědků. "Džus." Pokýval hlavou na servírku, že to je vše, co chce a nechal ji odejít. "Přistěhovali jsme se před měsícem, ale stále jsem si nezvykl. Nebydlel jsem zas tak daleko odtud, zhruba 20 minut autobusem, ale i tak je to změna." Jeho slova mu procházela jedním uchem tam a druhým ven. Nezajímalo ho, co říká. Na nic se ho neptal a tak nepotřeboval nic vědět. Ani ty předchozí otázky v parku už ho nezajímaly. Chtěl jen jít domů a zbavit se ho. "Hej…nemusíme být přátelé, ale stejně tak nemusíme být ticho." Pootočil na něj hlavu a podíval se mu do tváře. Měl chladný výraz. Ale takhle se nejspíše tvářit přirozeně. Celkově působil jako tichý typ, co se pro nic nenadchne a akorát zkazí veškerou radost. Všímá si toho až teď, díky většímu přísunu světla.


Jakmile přinesla servírka jejich objednávky a postavila před něj muffin s jednou zapálenou svíčkou, pohledem těkal nejdříve na hořící plamínek a následně na něj. Nevěděl, zda si z něj dělá srandu. Tohle má být vtipné? Když už si myslel, že díky té ráně ho upozornil na následky vůči jeho rýpání, tak přijde s tímhle. "Měl jsi narozeniny. Všechno nejlepší." Přisunul k němu blíže muffin, pravděpodobně proto, aby sfoukl svíčku. "Jo, ale teď už je nemám." Vzal to s klidem. Nemůže se tady natáhnout přes stůl a jednu mu vrazit. Kvůli lidem kolem zůstával v klidu. "Takže ten muffin nechceš a mám si ho vzít já?" Na to Hakyeon zareagoval zřejmě přesně tak, jak mladší chtěl a proto tohle řekl. Pleskl ho přes ruku a shrábnul muffin. "Je můj." Nahnul se a jedním fouknutím uhasil plamen. Jeho přání bylo jednoduché. Aby tohle všechno byl jen sen.

Leo se rozhlížel kolem, když vyšli z uličky a ocitli se u přechodu. "Takže támhle je park, kudy jsme přišli. Na opačnou stranu škola, kostel a knihovna. Zleva obchody s oblečením, další obchody a potraviny. Zprava vlakové nádraží, metro a centrum." U jeho rychlého proslovu natahoval ruku a ukazoval na jednotlivá místa. "GPS máš určitě v mobilu, takže pro tebe nebude problém nic najít. Naše prohlídka je u konce. Měj se." Hakyeon se dal na odchod a rozhodně neotálel. Nehodlal s ním zůstat už ani minutu. Když se to tak vezme, svou dohodu splnil. Nikdy nebylo řečeno, že ho ke každému místu musí vzít. Za prvé by to trvalo hodinu kvůli přesunu a za druhé se mu nechtělo. "Nebydlíš náhodou na druhé straně?" Upozornil ho Leo a strčil ruce do kapes. Marná snaha. Starší se domníval, že ho svede z cesty. Rozešel se schválně jinou stranou, což znamená více chůze a nesmyslnou kličku, ale kdyby ho měl Leo znovu sledovat, tak by nenašel, kde bydlí a za to obchůzka stála. "Jak můžeš vědět, kde bydlím?" Otázal se ho a povzdychl si. "No…narazil jsem na tebe v parku. Šel jsi tamtím směrem." V jeho hlasu byla rozpoznat nejistota. Možná…že vážně ví, kde bydlí a snaží se teď vymyslet alibi? To už by bylo ale opravdu děsivé. "Děkuju, že jsi mi to tu ukázal. Už půjdu. Uvidíme se zítra, Hakyeone." Zvedl ruku na pozdrav a odcházel.


"Uvidíme se zítra?" Zopakoval si pro sebe Hakyeon a nevěřil svým uším. Proč by se s ním měl vidět zítra? Tak to v žádném případě. Vypadalo to, že Leo směroval jinudy, takže se nakonec rozhodl projít znovu zpátky parkem, tudíž nejkratší cestou. Celou cestu přemýšlel, co tohle mělo znamenat. Pokud vážně je jeho stalker a proto zná jeho jméno, pravděpodobně zná i dům. Zatřepal hlavou, aby ty myšlenky vyhnal. Měl z toho husinu.
~
Leo chvilku stál pře dveřmi Hakyeonova domu, než se odhodlal zaklepat. Přišel brzy. Zrovna bylo po obědě, ale on ještě nejedl a hádal, že starší také ne. Ten se zrovna odhodlal zvednout z gauče a dojít ke dveřím. Chytl kliku, ale zarazil se. Co když… Raději se přesvědčil kukátkem. A pro jeho smůlu tam byl zrovna ten, kterého vidět nechtěl. "Co tady děláš? Nejsem doma!" Zahulákal přes dveře dost hlasitě na to, aby ho slyšel. "A proto odpovídáš?" Fráze 'nejsem doma' asi nebyla to nejlepší. Uvědomil si to pozdě. Odkašlal si a nahodil napodobeninu dívčího hlasu. "Není doma~" Ale ani to se nezdálo jako východisko. "Nemáš sestru." Ohradil se hned Leo. Hakyeon prudce otevřel dveře. "Co všechno o mně vlastně víš?!" Jak mohl tušit, že nemá sestru. Neřekl mu o sobě nic a i tak věděl jméno a našel ho. "Kdo sakra jsi…Sherlock?" "Tak už pojď." Leo kývl hlavou směrem k brance.
I přes to, že se to Hakyeonovi nelíbilo, popadl klíče, nazul si boty, zavřel a následoval ho.
 


Komentáře

1 Sairen | 12. ledna 2016 v 18:28 | Reagovat

to mi líbit!

2 Hatachi | Web | 13. ledna 2016 v 17:55 | Reagovat

Leo je takový moula. Ale úžasný moula. Jsem zvědavá, jestli Hakyeona obměkčí... Těšim se na další díl...

3 AWIT•ER | Web | 13. ledna 2016 v 20:58 | Reagovat

S tím muffinem mě dostal.. :D jsem zvědavá co má Leo v plánu :3

4 Michiko | 17. ledna 2016 v 11:51 | Reagovat

Jeee, hehe. Super povídka, teším se na další díl :)

5 AWIT•ER | Web | 29. ledna 2016 v 19:24 | Reagovat

Já si tě najdu a donutim tě napsat další díl, opravdu! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama